Přeladit se na splněný sen

Celá naše bytost po tom touží. Konečně jsme přestali věnovat pozornost tomu, co nám mysl, ego ohledně toho namlouvá. Srdce je plné radosti a zároveň klidu a pokoje, protože jsme si to konečně dovolili

...... pak to dostaneme...

... a nevezmeme si to. 

Protože to, co tak chceme, má vyšší vibrace, než naše aktuální. Něco v nás s tím neladí. A je to hodně citelné. Je to tak intenzivní. Něco to po nás chce. A my chceme mít svůj "klid". Chtěli jsme to jinak. 

A tak místo toho, abychom se přeladili na lepší tóny, vyměnili nefunkční součástku či jednoduše přestali poslouchat to, na co už naše Srdce neslyší, neuděláme nic. Stáhneme se. Opustíme to, po čem jsme tak toužili. To staré rádio je přece ještě docela funkční, když po něm nechceme moc. 

A opět se rádi sladíme s tím, co nám rvalo (D)uši. A jak rádi opět nasloucháme mysli, která má pro nás tak sladké a snadno uvěřitelné důvody, proč to nejde. 

Chvíli nám to vydrží. Někomu delší, někomu kratší. Mají to tak přece všichni. Je to normální.

 Nestojí nám za to, postavit se vlastnímu strachu, za kterým jsou takové poklady. Ale to nezjistíme, protože nechceme žít. Chceme přežít. A přitom jsme si ani nevšimli, že život se už děje na jiné frekvenci.