Každý má svůj čas

Přišlo další období, které mnoha lidem zbořilo a boří jejich jistoty. 

Přestalo jim fungovat, co doposud považovali za výborný nástroj, strategii. Útěky od Sebe k alkoholu, antidepresivům, do práce, k sexu, do posilovny ... nepomáhají. Hlava jede na 300 %. A stejně se to nedá vymyslet, nedá se před tím utéct, nedá se z toho vymluvit, odsunout to. Je to tady.

Deprese (či podobné stavy) je jasný, nepřehlédnutelný ukazatel pro toho, kdo není na své Cestě. Před Sebou nikdo nikam neuteče. Když se Duše rozhodne, že je čas se vrátit na SVOU Cestu, buďte si jistí, že to poznáte. Můžete se zlobit, nerozumět tomu, všemožně se bránit, snažit se z toho utíkat, poddávat se tomu. 

Každý má svůj čas. Není to konec, není to špatně, není to nemoc. Je to konec starých forem, které už vám neslouží, je to smrt iluzí, ve kterých žijete, je to o pouštění se strategií, obranných mechanismů, naučených reakcí. Je to o tom, nespokojit se s tím, co je tu předkládáno. Je to o postupném vzdávání se všeho, co nejste.

Jak z toho ven? Dovnitř!