Jaký to má všechno smysl?
Někdy to vypadá, že bychom si mohli stále něco řešit, čistit. Takový nekonečný příběh. Někoho žene touha být lepší a lepší verzí sama Sebe. Někdo chce žít hezčí vztahy, být zdravý, vyrovnaný. A někoho už otravují všudevyskakující rozvojové semináře, které nám někde na pozadí vlastně říkají, že nejsme dost nějací, že jistě máme ještě něco někde špatně, málo, moc.
Každý si naložil tolik, kolik unese. A každý sem ve své individualitě neseme něco důležitého. Kolečko v soukolí. A pokud jsme schopni a ochotni se přenést od kolečka k soukolí, dává vše naprosto jiný rozměr a smysl. Tedy i naše individualita.
Na sobotní akci (první ze série) jsme šli velmi hluboko do jednoho z největších zranění lidstva (zranění, která máme uložena v naší DNA všichni, ať jsme si toho vědomi či nikoliv). Uzdravovali jsme a měnili až na úrovni DNA traumata a jejich dalekosáhlé důsledky, které měly a hlavně mají na vývoj lidstva neustále. Je to velmi zjevné v dnešní době, kdy absurdity, které se dějí, jsou vnímány na tolika úrovních a velmi rozdílně.
Energetické pády a éry ukončené velmi drsným způsobem (není zde předmětem zabývat se jejich příčinami a záměry, i když i ty samozřejmě přinášejí naprosto jiný obraz všeho a panuje všeobecně velké nepochopení v tomto) zanechaly v našich genech výrazné stopy. Ukázalo se, jak obrovský vliv mají na každý aspekt našeho života. Tyto mocné programy, které jsou v našich genech aktivní, nám brání projevit se plně na individuální úrovni a být tak plnohodnotným článkem pro tu kolektivní, o kterou jde především. Nicméně si to nejsme schopni uvědomit a/nebo nejsme ochotni se stát kapkou v moři. Zmíním některé z těch, které se během akce ukázaly.
Zrada vrazila tak velkou ránu do srdcí, že nás naprosto paralyzovala, umlčela a vzala nám schopnost svobodně vyjadřovat Sebe sama. Vina a naivita sráží naši hodnotu, sebejistotu a bere nám sílu měnit věci, které nepřinášejí jen náš vlastní prospěch. Zmar vezme smyslupnost fungování na principech jednoty. Nastolení patriarchátu totálně změnilo žensko-mužské fungování. Síla vzatá ženám nejenže znamená nedůvěru žen v muže na nejhlubší úrovni. Souvisí rovněž s oddělením od země, což má obrovské důsledky na vše. Včetně toho, jak získat přístup ke zdrojům, hojnosti, výživě a ženě. Jak se to projevuje v realitě, vidí všichni. Na straně mužů je to strach z vlastní síly, protože se může projevovat velmi destruktivně. A s tím spojená nedůvěra v ostatní muže a mužskou sílu jako celek, což na první pohled opravdu není vidět. Toto nastavení pochopitelně brání svým způsobem mužům chtít narovnat to vše zpět, neb to byla právě jejich síla, která to z určitého úhlu vnímání zapříčinila. Panuje u nich tedy velký vnitřní rozpor. Výrazným se ukázala potřeba pocitu oddělenosti jako sebezáchovného prvku, který nám umožní přežít. Velmi zajímavým a důležitým článkem se ukázala nevědomost. Povrchní život vede k tomu, že si lidé ani nevšimnou změn, které jsou velmi hluboké, dotýkají se každého a ovlivňují vše způsobem, který lidstvu neslouží, neprospívá.
Vrátím se tedy k nadpisu. Jaký to má smysl? Vše, co (ne)děláme, (ne)říkáme, všemi našimi myšlenkami přispíváme do kolektivní nádoby. Vše, co uzdravíme u Sebe, má dopad na všechny a všechno okolo. To neznamená, že v tom ztratím Sebe (svým způsobem ano, to je na jinou debatu). To znamená, že v tom najdu jiný smysl Sebe.
Každý jsme sem přišli přispět svým unikátním způsobem. Za Sebe se budu nyní věnovat hlubokým tématům lidstva. S těmi, které to přitáhne, je budu uzdravovat až na úrovni DNA. První ze setkání tohoto typu rovněž ukázalo, že jsou hluboká zranění, přes která nám ještě úplně nejde jako lidstvu umět spolupracovat. A to jak celkově, tak žensko-žensky, mužsko-mužsky a žensko-mužsky. Pojďme se to společně učit.
Zajímá-li vás má témata, oslovuje-li vás to, máte-li chuť spolupracovat, ozvěte se.
My jsme ta změna
S Láskou
Martina Solemar
