Blog

Přecitlivělost nic nevypovídá o otevřeném Srdci. Stejně jako z citové otupělosti nevyplývá zavřené Srdce.

To ovšem neznamená, že kdo dýchá, žije.

Není to o cestě. Nikam nejdeme. Není kam jít.

Úžas není, že jste paralyzovaní, nehybní.

Celá naše bytost po tom touží. Konečně jsme přestali věnovat pozornost tomu, co nám mysl, ego ohledně toho namlouvá. Srdce je plné radosti a zároveň klidu a pokoje, protože jsme si to konečně dovolili

Toužíme po odhalení našich talentů, darů. Toužíme dělat něco extra. Toužíme znovuobjevit technologie, o kterých jsme slyšeli, četli. "Pracujeme" na tom, studujeme, věnujeme tomu hodně času. A ptáme se kdy.

...a pak najednou zjistíte, že už se nevzdalujete. Že už není kam se vzdalovat. Není proč se vzdalovat. Že už nesplétáte další sítě.

Tentokrát se na přání budu věnovat emocím.

Jak poznáme, že už jsme to zvládli?

Je naprosto přirozené, že to chceme mít jednoduché, rychlé, zadarmo ...